« zpět

Používání výpočetní techniky v každodenním životě je v současné době natolik rozšířené, že si mnozí z nás už ani neumí představit svůj běžný den bez pročítání e-mailů, procházení zpráv na internetu, chatování či jiných dostupných online služeb. Pomineme-li v tuto chvíli tzv. klientskou část, která již zdaleka nepředstavuje pouze klasický osobní počítač či notebook, ale stále častěji podstatně mobilnější přístroje, jakou jsou mobilní telefony či komunikátory, tak je naprosto klíčové zajistit nepřetržitou a spolehlivou funkci serverové části a její připojení k internetu.

Při letmém pohledu se může zdát, že na tom vlastně nic není: nakoupíme neporuchový a stabilní hardware od některého z renomovaných výrobců a máme vyhráno! Jenže při hlubším zamyšlení se začínají vkrádat na mysl otázky typu: „Co když nás potká delší výpadek elektrického proudu?“ anebo „Jak budeme postupovat v případě, že nějakou dobu nebude fungovat internetové připojení přes vybraného poskytovatele?“. Nejsou to přitom nijak vzácné situace. Naopak. Kdo se v této oblasti pohybuje, ten moc dobře ví, o čem je řeč.

Řeknete si, že ono se až tak moc nestane, když budeme chvíli bez proudu, ale proč se vzdávat dopředu! Nabízíme Vám inspiraci, jak si s podobnými neduhy umíme poradit. Jeden příklad za všechny…

REALIZACE DATACENTRA MORAVIA

S výstavbou jsme začali takříkajíc od podlahy. A to doslova! Ze všeho nejdřív jsme totiž řešili otázku, zda-li vybavit datacentrum dvojitou podlahou, která by kromě své nosné funkce sloužila také pro vedení nezbytných kabeláží případně i vzduchotechniky. S úvahami o dvojité podlaze posléze přišly další otázky: únosnost a zvýšení úrovně podlahy oproti zbývajícímu interiéru. Zvážili jsme všechna pro a proti, a nakonec jsme tuto myšlenku zamítli. Dali jsme přednost podlaze s betonovou plotnou, na níž je nalepena antistatická podlahová krytina.

Pro vedení přívodů byly použity plechové žlaby s víkem. Ty jsou připevněny na racky a jsou vybaveny přepážkou, která umožňuje vedení nejen napájecích kabelů, ale i datové kabeláže.

Vzduchotechnika je řešena formou kanálové klimatizace umístěné v rastrovém stropě. Případné postupné rozšiřování požadovaného výkonu klimatizačních jednotek do budoucna bez nutnosti zásahu do prostor datacentra je vyřešeno tím, že je osazen plný počet vnitřních klimatizačních jednotek (daných maximální obsazeností datacentra) přímo do kazetového stropu a počet zapojených venkovních jednotek je nadimenzován na aktuální požadavek chlazení s mírnou rezervou tak, že až dojde k potřebě zvýšení výkonu, prostě se jen přikoupí venkovní jednotka a rozjede se nový klimatizační okruh.

Podobnou strategii jsme zvolili i v případě záložního zdroje. Ten je realizován motorgenerátorem. Venkovní plocha byla připravena pro dva motorgenerátory, ke kterým je přivedena veškerá potřebná kabeláž, jsou usazeny rozvaděče a jakmile dojde k přiblížení k horní hranici výkonu jednoho motorgenerátoru, jednoduše se dokoupí další.

Jednotlivé racky jsou vybaveny UPS. Zvažovali jsme variantu centrální UPS oproti variantě UPS do jednotlivých racků. Jelikož u centrální UPS by bylo potřeba řešit redundanci a navíc v kapacitách, které by byly z počátku nevyužité, přiklonili jsme se k vybavení jednotlivých racků 5kVA UPS a přidáváním UPS dle uskutečněné spotřeby. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni řešit rovnoměrné zatížení jednotlivých fází napájení a proto byla každá fáze vybavena digitálním měřidlem zátěže (mimo aktuální zátěž měří rovněž spotřebu, napětí a účiník). Myšlenka měření odběrů se nám nakonec zalíbila natolik, že jsme vybavili každý rack měřidly spotřebované energie pro jednotlivé hostující klienty. Přináší to jasnou představu, jakou mají konkrétní servery spotřebu bez ohledu na dimenzování zdroje.

Způsob dohledu nad těmito systémy (datacentrum je napájeno dieselovým agregátem) je realizován produktem Poseidon, který umožňuje monitorovat teploty na ústí jednotlivých klimatizačních jednotek, teplotu v místnosti a zároveň i přítomnost síťového napětí (pomocí binárních vstupů). Získané informace umožňuje zasílat formou SMS alertu přímo na mobilní telefon pohotovostního technika. Takových senzorů umí Poseidon připojit až 63, což se jeví i do budoucna jako velmi slušná rezerva.

Nakonec zbývalo zajistit bezpečnost přístupu do datacentra. Zde jsme použili přístupový systém Merit Access, který se stará o authentifikaci uživatelů pomocí čipové karty. Celý prostor datacentra je navíc monitorován pomocí IP kamery (každý pohyb se ukládá spolu s časovou značkou pro případnou analýzu).

Co se týká propojení jednotlivých rozvaděčů datovým spojem, snažili jsme se, abychom v blízké budoucnosti nenarazili na horní hranici propustnosti spojů a zároveň aby počáteční náklady nebyly neúměrně vysoké. Kompromis jsme našli provedením páteřních spojů pomocí optické kabeláže kabelem single mode a realizací ostatních spojů strukturovanou kabeláží s přenosovou rychlostí 10 GBits.

K internetu je datacentrum připojeno routerem s podporou BGP protokolu, který umožňuje připojení k několika poskytovatelům současně a tím zajišťuje možnost redundance či vyvažování zátěže jednotlivých linek. Pro monitoring drobných klientů se používá software ISPAdmin, který umožňuje jak vizualizaci infrastruktury, tak efektivní řízení toku dat.

Toto řešení nám umožnilo snížit velikost prvotní investice na přijatelnou míru bez přistupování ke kompromisům, které by jistě znamenaly snížení celkové kvality řešení.

Umíme chytrá řešení. Nechte se inspirovat…